srdce záchranář

.

Z obnošených jedů
které mi servíruješ
je nejhorší..
ta prachsprostá lež

že mně nemiluješ

že mně nenávidíš

že mne nerada vidíš

že mnou pohrdáš

že si jen zahráváš

a v noci klidně usínáš

sama

nebo s někým

pořezal mne ostrý sníh
svým ostřím
hebkým

pořezala mně tvá věta
tvůj vztek
zabila mne lež
že jsem snad míň
než člověk

v tom prázdnu
už člověk nemá slzy
nářky
žal

tam už jen hledá
jak jít dál..

a proč?
a kam?

utéct od toho co miloval

a marně hledá odpuštění..

pokud o něj někdo stál..?

ten člověk se pomalu
rozpadal

. . .