Bolest lásky

Zdálo se mě,
že jsem sám zas,
láska se mě ztratila,
hledal jsem jí ale marně,
ode mě se vzdálila.

Bolelo mě tolik srdce,
v očích jsem měl slzy jen,
proč ta láska tolik bolí,
každou noc,a celý den.

Měl jsem pocit,beznaděje
nic jsem kolem nevnímal,
jen jsem myslel na tu lásku,
kterou jsem já prožíval.

Otevřel jsem potom oči,
a zjistil tu pravdu jen,
skutečnost to byla právě,
nebyl to jen bludný sen.

Proč mě láska tolik trápí,
proč nemohu milovat,
nechci nic jen trochu citu,
a lásce se věnovat.

Pochopeni nikdo nemá
sliby jenom slýchávám,
nemohu už věřit v lásku,
stále si to říkávám.

Na světě je tolik lásky,
má však různé podoby,
můj osud je s pečetěný,
je to láska chudoby.

Nemám sílu,bojovati.
opět věřit,a mít rád,
zklamání už bylo tolik,
že se lásky musím vzdát.

Ten kdo říká miluji tě,
zvážit by měl co říká,
ne se potom stavět zády,
že se ho to netýká.

Ubližovat umí každý,
láska bolí nejvíce,
někdo dává přednost citu,
jiní zlosti a chtíče.