VŠEM NA LIBRESU I MIMO NĚJ

Všem Češkám a Čechům ve vlasti, doma !
Vy ani nevíte, co krásy máte v kultuře slova,
v těch vašich písních překrásných textů a melodií,
ve kterých i krásné písně z ciziny dále žijí.
A v básních, opět v nových samizdatech,
kde nakladatelství se topí, zas v staronových šatech,
v básních co nesmyslné jsou, bez obrazů,
a také nevíte, kde kultura je plná kazů,
ta blízká, neslovanská a zase němá,
Slovana od slova "otrok" odvozuje a na víc nemá
než otrocky blábolit o životě krásných a bohatých,
bezduchých jak špatného dvorního šaška smích.
Nikdy se neptejte co tomu cizina říká.
Hlásá jen tehdy ráda, když se v nich bliká
hromadná vražda, neštěstí, katastrofy.
Pak reportáží o nich denně velkohubě,
pro malé národy soudy má jen hrubé,
a neví, co vzácného je v nich, co ona postrádá.
Ač dosud mladá věkem, na rakev si střádá.
Jen jeden cizinec-filolog řekl,
co také dnes na libresu kvete :
" Čeština je ten nejpoetičtější jazyk na světě !"
Zapoměl jsem jeho jméno. Je to důležité ?
Důležité je jen to, co je i srdcem žité,
a k čertům se žoky penězů, zlatými telaty !
Tam nikdy neleželo štěstí, poklad duše zlatý !