Míjení ...

...
» autor: kavec
***


Bylo půlnočně ticho
Jen větru přibývalo
A slunce pomalu odcházelo
Na druhou stranu zeměkoule
Tak jako sny které se nesplnily
A zůstaly viset na zlatých šňůrách
Mezi nebem a zemí
Mezi mnou a tebou
Jako nějaké siločáry
Co nás od sebe rozdělují
A nedovolují si říci
Co nás bolí na všem co potkáváme
A co se nám přihodí
Snažíme se být lidi
Se vším všudy
Ale předsevzetí umírají
S prvou sluneční loučí dnešního rána ...



Jsi zase sama
Jsem sám ...



***
Tipů: 20
» 02.01.13
» komentářů: 8
» čteno: 619(16)
» posláno: 0


» 02.01.2013 - 12:04
krizekkk
Čas je prostor mezi námi
ty jsi tady a já tam
čas je místo s hodinami
ty jsi sama a já sám.
» 02.01.2013 - 15:35
....jen ty siločáry v nás a naděje na shledání zůSTávají!
» 02.01.2013 - 16:57
předsevzetí si nedávám..ale naproti tomu... očekávání.. jsem úplně nazavrhla...ST
» 02.01.2013 - 21:17
smutné
» 05.01.2013 - 14:20
Na druhou STranu také odcházíme,
když na lůžko uléháme a spíme,
má protipól v životě každá věc,
a siločáry všude vidí jenom zřec. . .
ST
» 06.01.2013 - 15:14
Předsevzetí způsobí často víc trápení než pozitivních změn... Jsem bez předsevzetí, pouze s přáním u srdce... Jana
» 07.01.2013 - 18:46
Není to tak docela-člověk není nikdy sám
vždy má něco kolem sebe,
třeba malou věc která k němu promluví
i beze slov.
» 18.01.2013 - 11:48
má to spád i poetiku

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Imaginární láska ... | Následující: Láska ...

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.