Toníku...

Bojím se kamaráde, že přestal Tě ametyst v blaních hřát, bojím se, že již nebudu Ti na loutnu hrát

Tony na poslední cestě ST

Zůstáváš navždy v nás
hluboko v srdci zní tvůj hlas!
Kamaráde, učiteli, mistře slov!

napsal jsi to Tony v básni.....tvá duše je teď tam...
----------------------------
I měsíc a planety
mi nakukují
přes žaluzie
do pokoje

Jsou jak korálky
z vesmírné pohádky
kouzelně rozhozené
a tak tajůplné

Okno pootevřené
srdce dojmuté
mysl jen vnímá
zákony Všehomíra

To mne uklidní
bolesti utlumí
zas mohu spát
a snít...
----------------------

Vždy budeš králem básníků Tony a mým nejmilejším přítelem.
Přes slzy se na Tebe usmívám.

Smutnej den
když zemře král
a máme štěstí
mnoho nám dal...
Děkuji, Tony!

Těžko je mi... já znala Bíšu jen z jeho básní a fotek z vašich setkání, přesto mě smutek dohání.

...však bohdá přijde chvíle, kdy ve své pohádce si Tě dovolím, co obětavého ochránce pokladu poetického království, s potěšením na rytíře pasovat...

Brečím už desítky minut jako malé dítě a nejde to zastavit... na naše několikahodinová skypování budu do smrti vzpomínat... je mi to tak líto...

desetkrát jsem ti volala... volané číslo je nedostupné... pak jsem si to ubezpečila... ne , nevěřila jsem...
komeníčka pálím.. sakra!!!!!!!!!!!chtěla bych abys to číslo zvedl... a já brečela z jiného důvodu... Tony , vždyť víš... pusu... otevírám okno... a...

Bylo mi ctí, že jsem mohl Tonymu alespoň jednou v životě stisknout ruku a nahlédnout živýma brankama do jeho duše.

I mě je to líto. Moc

Taky mě to vzalo slova. Byl to náš laskavý, ke všem zdvořilý taťka Bíša.

nejdou slova

...taky nevím,co se říká
jen vím,že ve mě pořád tiká!

...................................................
někdy ticho vezme všechna slova
a den zkamení v posledním nádechu
a láska k životu pořád jaksi nová
usne se srdcem....klidně...potichu
...................................................
Bíšo, na tebe nejde nikdy zapomenout :-(

Neznala jsem ho osobně, ale jeho vzkazy, jeho komentáře, tipy, díla, která uměla vždy potěšit......tohle všechno a víc ho dělalo topem mezi všemi libresáky, literáky...včera mi pár slz uniklo, když jsem se to dozvěděla, nezapomenu.
S úctou whiolet.

Velmi smutné.

Smutné ST.

je mi to moc líto...

On nás spojoval a motivoval, miloval a jeho přítomnost byla tak samozřejmá, že nyní to moc bolí.

To jemu na památku od nás:
www.antoninvesely.webnode.cz

Je mi to strašně líto(, moc.

Nikdy na něho nezapomeneme a jeho já tu bude navždy s námi!... achjo ;-((

Sbohem píši své poslední
Z modravých výšek na nás dohlédni

Velmi smutné ST

Těžko tipovat. Chápat lze. Mrzí mne, že tu neznám mnoho dobrých lidiček... ST

:(
... nevěřím v konec!
vítej Tony

Hluboce mě tato zpráva zarmoutila.Je mi velice líto, že jsi nás opustil.Budou mi chybět Tvé básně, psané srdcem.Komentáře od Tebe si uchovám, jako vzácnou vzpomínku. Byl jsi gentleman, pro nás na Libresu aristokrat.Málokdy se najde člověk, tak laskavého slova. S úctou si Tě uchovám ve vzpomínkách.

I když člověk odejde a sním všechen smích, je to všechno příliš bolavé a dojemné, ale je to jenom na chvíli, než člověk se potká... znovu s ním. Čas léčí rány a jizva počase vybledne, vzpomínky, to je něco, co v nás zůstane navždy... člověk nikdy neumře a neodejde, pokud to sami nedovolíme. ;( ;( ;( Je to koleběh života, který nemine nikoho, beru to tak, že pokračuje dál, jenom někde jinde, a nebo znovu a jinak.

... nedávno by měl narozeniny... tak doufám, že se toulá příjemně...