s úctou...

uklonil jsem se zlehka
kelímku od hořčice
vyšel z restaurace
ulehl na chodník
a políbil ulici...

představte si
že chodíte cestou
třeba do práce
aniž byste si uvědomili
že tam pro vás je
co si asi o vás pomyslí...

když mi poklepala
na záda mladá dáma
takřka zarámována
do středověkého vinutí s rohy
v podobě švestkového roucha
se splývavě špičatými rukávy
mé oči změnily zaostření
náhle vybaveny čočkou
ne tou co podáváte
k volskému oku
ale co zamlží dálky
a umožní přesně rozeznávat
podrobnosti popředí
tak líbezně vyplněného…

proč jste to udělal?

víte Variegato
ještě není příliš pozdě
nikdo totiž dlouho nevydrží
když má dělat víc
než je jeho povinností
a dostávat za to míň
než si zaslouží...

tomu rozumím
a teď mi ještě povězte
co se skrývá
za slovy ,,příliš pozdě,,
buď to musí být pravda doslovně
nebo je to úplně nesprávné
buď je na všechno příliš pozdě
nebo není na nic…

myslím že je to něco na pomezí
iluze a skutečnosti
říká se
že člověk který se nemýlí
vlastně nedělá vůbec nic…