Komplikace (23)

...
» autorka: Theresa
Komplikace (23)
Nicolas stál ve dveřích, ruce založené na hrudi a na tváři hrozivý výraz.
Suzanne se jen ušklíbla a sfoukla svíčky. Potom se otočila k Odette a zlehka jí položila ruku na rameno.
„Co se děje?“ zeptala se Danette nechápavě.
„Suzanne ani Odette se zřejmě nezmínily, jak je to kouzlo nebezpečné, že?!“ zavrčel a naštvaně si je přeměřoval pohledem.
„Suz říkala, že je to riskantní,“ namítla Danny.
„Ale stejně jste to zkusily! Mohly jste uvíznout v minulosti nebo ji nechtěně změnit!“
„Můžeš nás laskavě nechat?!“ vyskočila Suzanne na nohy a vztekle se na něj zadívala. „Nestojím o tvoje kázání o nic víc, než o Stefanovo! Nejsem malá holka a nepotřebuju, aby na mě pořád někdo dohlížel!“
„Podle mě se chováš asi stejně zodpovědně jako batole!“
Naštvaně si zírali do očí.
„Nechte toho hádání,“ přerušila je Nica. „Nic se nestalo Nicku a aspoň jsme zjistily, co se stalo.“
„A je to taková výhra?“ pohlédl skepticky na plačící Odette.
„Známe pravdu,“ pohodila Suz hlavou. „Jdu se domů připravit na večer, potom zase přijdu k tobě Nico?“
„Jo, budeme tam čekat,“ usmála se na ni kamarádka. „A vytáhneme z tebe všechny detaily,“ zamrkala.
„Sisi volala, že ještě chce přespat u kamarádky, takže to je v pořádku,“ usmála se Danny.
„Budu se těšit, ale vážně nevím, jaké detaily ze mě chcete tahat,“ zatvářila se Suz andělsky.
„Ale no tak!“
Suz se smíchem prošla kolem Nicka, rádoby omylem do něj strčila a s andělským úsměvem vyšla ven.

„Bylo to krásné, díky,“ usmála se na Jacka. Stáli na kraji města na prázdné ulici. Nebe už bylo tmavé, zatažené těžkými mraky a lampy v okolí nesvítily.
Jack ji vzal na večeři do příjemné restaurace, kde hrála tichá hudba, na stolcích stály lampičky, které přes červená stínidla vrhala tlumenou záři, a potom se procházeli městem, prošli i kousek lesa.
„Je mi s tebou moc hezky,“ naklonil se k ní Jack mírně.
Suz se nervózně usmála a o krok couvla, čímž se dostala ke zdi domu.
Jack se k ní naklonil ještě blíž.
„Já… Jacku… tohle…“ zakoktala.
„Svěřila se ti Odette, že jsem přijel do města s ní? Moc dobře se známe,“ promluvil.
Suzanne znervózněla ještě víc.
„Znám se s jejím otcem, vlastně… plně sdílím jeho názory a nejsem tak lehce ovlivnitelný jako Odette, takže ho nezradím.“
„Co ode mne chceš?“ zeptala se, aby získala čas a mohla přemýšlet, co podniknout.
Jack se zasmál.
„To je přece jednoduché! Teď se mnou půjdeš a někde hezky počkáme na Malcolma.“
Pevně ji chytl za ruku a zamířil směrem od města.
Chvíli poslušně šla, příliš ohromená a vylekaná, než aby se vzmohla na nějaký protest, ale náhle sebou prudce škubla a vykřikla první kouzlo, na něž si vzpomněla.
Jack se sesul na zem v bezvědomí.
Začala couvat, ale za okamžik se otočila a běžela pryč. Věděla, že Jack nebude v bezvědomí dlouho a hned, jak se probudí, poběží za ní.
Jako by se čekalo právě na tuto chvíli, z mraků se spustil prudký déšť a Suz byla za chvíli úplně promočená.
Vylekaně se ohlédla přes rameno, a když za sebou nikoho neviděla, otočila se zpět. V boku ji už bolestivě píchalo, proto zvolnila a pokračovala pomaleji. Nevydržela to však dlouho a rozběhla se znovu. Nepřestávala se ohlížet přes rameno.
Vykřikla, když se po jednom ohlédnutí podívala zpět na cestu a před sebou na konci ulice spatřila Jackovu postavu.
Prudce zabočila do jedné z postraních uliček.
Déšť neztrácel nic ze své intenzity a lepil jí mokré prameny vlasů k tvářím a přes oči.
Slyšela, jak za ní Jack běží a už se ani neodvažovala ztrácet cenný čas ohlížením.
Síly jí rychle ubývaly a navíc naprosto nevěděla, kde je a kudy se dostane do bezpečí.
V hlavě se jí vynořilo jediné jméno, které vzápětí bezděčně vyslovila.
Tipů: 2
» 21.12.12
» komentářů: 0
» čteno: 807(7)
» posláno: 0


Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Tajemství Eavinu - 10. kapitola | Následující: V bezpečí (24)

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.