Otazník tmy

… snad

Zlo od maminky předurčuje směr,
všechny snahy lásky, dobra
rozpouští jak lepkavý tér,
z těla cesty zůstala jen zebra

Pár bílých špalíčků smáčených v barvě,
a možná semafor přechodů,
krásno snad smotané v larvě,
zkrat začátků a odchodů

V hřívě snad zbyla špetka soudnosti,
zdraví a smrt rozhraní tma
Ve dne je kříž přece jen předností,
odpověď pravdě je jen dotyk dna?

Tipů: 22

» 09.12.12

» komentářů: 12

» čteno: 680(24)

» posláno: 0

» nahlásit

Komentáře (12)

» 09.12.2012 - 16:23

Petra

Silné a pocitové verše, které se dostávají hluboko do nitra... dotyk dna je někdy začátek, někdy konec... ale kdy má být to, či ono... to záleží jenom na každém z nás.

» 09.12.2012 - 16:24

krizekkk

To zlo od maminky...ST
Chápu tu báseň dobře, neboj.

» 09.12.2012 - 16:27

básněnka

bolavá...ale přece vždy zůSTane naděje

» 09.12.2012 - 17:26

G.P.

Není jenom dobrou
a není jenom zlou,
každý z nás je zebrou
s černobílou hrou.
Jen někdo víc je v černé,
jiný svítí tmou
a žít s tím je perné.
Tys však hvězdou mou...

» 09.12.2012 - 20:30

Javavia

Od doteku dna se dá letět vzhůru,...

» 09.12.2012 - 22:21

myšlenka pouhá

trošku mi jezdí mráz po zádech... ST

» 10.12.2012 - 06:58

nejsembásník

pod rouškou tmy černají myšlenky,
jen světlo ukáže pravou barvu duše,
i matky skrývají životní tajenky,
slzy se vpíjí do dnů bez retuše ...

» 10.12.2012 - 07:29

EEvellina

» 10.12.2012 - 08:02