Obšívací stroj

Ty, jenž zde stojíš a nevnímáš,
Ty, jenž zde čekáš a nic neříkáš,
Ty ano Ty, pomocníku můj.
V dobrém i zlém , mou duši opatruj.



Přináším Ti nit,
aby jsi mohl v klidu šít,
přidávám Ti sil,
abychom překonali těch pár prvních krušných chvil.



Sem a tam, tam a sem,
obšíváš mi kus za kusem,
v nekonečných řadách,
jenž na páse připlouvají k nám,
Ti postupně každý z nich na desku stolu vlastnoručně přichystám.



Tu chytnu a podržím,
tu střihnu a zauzlím.
Neb Ty tělo bez rukou máš,
leč i přes to dále obšíváš.



V železných útrobách,
skrývá se tve srdce,
a když přestane bít,
všechno se zastaví tak prudce,
že já pln obav stojím tu opodál,
zda-li svou normu dnešního dne dokonám.



Ty, obšívací stroji, vydrž ještě chvíli mezi námi,
ať můžeme vykonat podnikové plány.