Pravda (22)

Pravda (22)
"Počkáme na tebe teda u Nicolette doma, jo? Zavoláme i Danny, myslím, že dneska Sisi stejnak spí u kamarádky, takže může přijít taky," informovala Odette, když scházely ze schodů.
"Ty někam jdeš?" vyšel ze dveří kuchyně Stefan.
"Jo, jdu do kina s..."
"Jde na rande!" skočila jí Nica do řeči.
"To není rande!" namítla Suzanne.
"Je," poznamenala Odette a usmála se na ni.
Stefan se na zrzku pozorně zadíval a potom jen nadzvedl obočí.
"Mia, že?" zeptal se s úšklebkem na rtech.
Odette na něj s polknutím pohlédla.
"Jo, jsem Mia."
Suz se na ni zadívala.
"Vím, že nejsi. A Stefovi to došlo taky," prohlásila.
Odette polkla.
"Já... vypadá to jinak než má, ale... nechci vám ublížit, právě opačně."
"Já vím," usmála se Suzanne.
"Kdo je Odette?"
"Stefan ti to zatím vysvětlí, Jack už je tu!" otočila se Suz a rozeběhla se ke dveřím.
"Jestli nemluvíš pravdu, vyřídím si to s tebou Odette!" varoval Stefan zrzku a otočil se k Nice.
"Vysvětlí ti to Odette sama, já jdu k Nickovi, jsme domluvení. Jenom tě upozorňuju Nico, aby sis na tu holku dala bacha."

"Ahoj Suzanne, sluší ti to," usmál se na ni Jack.
"Ahoj, díky," oplatila mu úsměv. "Tobě taky."
Jack byl oblečený v černých kalhotách a triku stejné barvy.

"Tak pojď nebo ten film nestihneme," vybídl ji Jack.

"Jo, jasně," přikývla a vykročila ulicí k městu.



"Ahoj!" zahlaholil Stefan, když vešel do Nickova domu.

"Čau, jdeš nějak pozdě," otočil se na něj Ren.

"Jo, ségru vypravovala Odette a Nicolette na rande," protočil oči.
"Na rande?" vzhlédl Nick zamračeně.

"Jo, ale chci vám říct tohle..."

Sedl si a vyprávěl jim všechno o Odette.

„Díky Jacku, byl to hezký večer,“ usmála se Suzanne.

„Já děkuju tobě, Suzanne. Uděláš si na mne čas třeba zítra? Procházka a večeře?“

„No já nevím…musím se učit do školy…“

„Je sobota,“ namítl.

„Dobře,“ přikývla.

„Vyzvednu tě zítra v pět, zatím ahoj,“ otočil se a odcházel.

Suzanne zamířila ke vchodovým dveřím Nicolettina domu.

„Tak co?“ vyhrla Nica, jakmile jí otevřela dveře.

„Bylo to milý,“ pokrčila Suzanne rameny.

„Milý? Slyšely jste ji? Ona řekne, že její rande bylo milý!“ protočila Nica oči.

Odette se jen usmála a Danette se na Suz povzbudivě podívala.

„Pojďte do obýváku, vypáčíme se Suz podrobnosti,“ postrčila je Nica.

„Zítra v pět se jdeme projít a na večeři.“

„Fakt? Bezva!“ zaradovala se Nicolette.

Suzanne jí věnovala jen mírný úsměv a sedla si na sedačku v obýváku.



„Suzanne se vrátila!“ vkráčel do obýváku Nath.

Všichni se na něj udiveně podívali a on jen pokrčil rameny.

„Šel jsem si pro pivo a zaujaly mě dvě postavy na chodníku před Nicolettiným domem,“ vysvětlil.

Stefan pozvedl obočí v němé otázce, Nick se urputně díval na zápas v televizi.

„Chvíli se bavili a ten kluk potom odešel,“ ušklíbl se Nath a sedl si zpět na své místo na gauči.

Stefan pokývl hlavou a otočil se zpět k fotbalu.



Probudila se docela brzy ráno, posadila se a rozhlédla po pokoji.

Všechny spaly v pokoji u Nicolette, využily nafukovací matračku, pohovku a na posteli spala Nica se Suz.

Suzanne ležela úplně na okraji postele a Odette si vzpomněla, jak takhle kdysi lehávaly, když se navzájem navštěvovaly, v domě, který patřil Suzanniným rodičům. Každý večer si dlouho do noci povídaly a náramně se bavily.

Tiše vstala, vzala své oblečení a vyklouzla z pokoje. Zavřela se do koupelny, pustila vodu a na mobilu rychle namačkala devítimístné číslo.

„Co je?“ zavrčel do telefonu nevrlý chlapecký hlas.

„Ahoj Jacku, jaké bylo včerejší rande?“ zeptala se lehce.

„Hm… vše se vyvíjí dobře,“ zavrčel rozespale.

„Vyvíjí? Smím se zeptat, co se vyvíjí?“ přiostřila varovně tón hlasu. „Moc dobře si pamatuju, že jsem ti řekla, abys se Suzanne nic neplánoval a tys mě ujistil, že…“

„Však jo, líbí se mi a dobře se vyvíjí náš budoucí vztah!“ zarazil ji mrzutě.

„Vážně?“

„Jo,“ zamračil se. „Ale pořád mi není jasné, čím chceš svýmu tátovi objasnit, že kašleme na úkol, který nám zadal.“

„Tím si nelam hlavu, rozumíš? Mám plán. Jestli máš Suz rád scházej se s ní, ale jestli zjistím, že se s ní scházíš z jiného důvodu, budeš mít malér. Teď musím končit, nazdar,“ rozloučila se a típla hovor.

Oblékla se a seběhla do spodního patra domu, kde se pustila v kuchyni do přípravy snídaně pro všechny.



„Docela by mě zajímalo, co se tenkrát vlastně stalo,“ poznamenala, když všechny seděly u kuchyňského stolu a ládovaly se palačinkami.

Nemusela ozřejmovat co, Nica i Danny byly už s jejich příběhem srozuměné.

„Jo, mě taky,“ kývla Suzanne.

„Tak co to zjistit?“ nadzvedla Odette obočí.

„Zjistit?“ podivila se Danette.

„Jo, existuje kouzlo pro návrat do minulosti.“

„Ale je to riskantní,“ namítla Suzanne.

„Risk je zisk,“ vrátila jí okamžitě Odette argument.

„Dobře, po snídani půjdeme do chatky a připravíme vše potřebné, ale Stefan o tom vědět nemusí, jasný?“

„To jsem zvědavá, jak to kouzlo bude vypadat, hrozně moc toho o čarování ještě nevíme,“ prohlásila Nica.

„Všechno se s naší pomocí naučíte,“ slíbila rošťácky Odette.

Na domovní dveře někdo zaklepal a Suz se vydala otevřít.

„Ahoj Stefane,“ pozdravila bratra.

„Ahoj, jak ses měla?“

„Jo, fajn. Co ty?“

„Dobrý, hele můžeš babičce vyřídit, že jdu na oběd s Elene?“

„S Liánou?“ zamračila se Suzanne.

„Hele, nech toho,“ varoval ji Stefan.

„Čeho? Prostě si o tý holce myslím, že je to nafintěná a falešná zmije!“

Stefanovi se hněvivě zablesklo v očích.

„Hlavně, že ty jdeš na rande s klukem, o kterým nic nevíš.“

„Šla jsem s ním jenom do kina, jako kamarádi! Nechodím s ním a rozhodně mě ani nenapadlo, že bych se po něm plazila jako ta slepice po tobě! Nevím, jak můžeš bejt tak pitomej a nevidět, jak je ta holka falešná!“

„Víš co, vyřídím to babičce sám,“ odsekl Stefan. „A ty se laskavě nepleť do mých věcí! Do toho s kým chodím ti nic není!“ prudce se otočil a odešel.

„Páni,“ objevila se za Suz Danette.

„Musela jsem mu říct, co si o tý huse myslim,“ zabouchla černovláska dveře.

„Jo, ale jemu se to asi moc nelíbilo,“ usmála se Danny.

„Hele, jestli tě to potěší, já si o Elene myslím to samý,“ přidala se k nim Odette.

„Jo, je to nafoukaná husa a Stefan to taky jednou zjistí,“ usmála se Nica povzbudivě.



O necelou hodinu později seděly na zemi v domku a držely se za ruce, kolem nich v kruhu stály svíčky. Ve prostřed kruhu, který utvořily, ležel papír s kouzlem.

"Vistat ne muere la faeto, aleis maregos momento," přečetla Suzanne. Po ní Danny, Nicolette a nakonec Odette.



"To je Nickův dům!" vyhrkla Nica, když se objevily v hale domu.

"Tady jsme dřív bydleli, matně si to vybavuji," rozhlédla se Suzanne kolem sebe.

"Bydlela jsi v domě, který si koupil Nicolas, páni!"

"Pojďte!" zatáhla je Odette pod schody, kde se přikrčily a vyhlížely do haly.

U dveří se rozezvonil zvonek a ze schodů seběhla štíhlá, drobná žena s černými vlasy a otevřela.

"Claudy? Co tu děláš tak pozdě v noci?" podivila se žena.

"Potřebuji s vámi mluvit!" vyhrkla a vešla do haly.

"Co se děje?" pohlédla Suzanne směrem, odkud přicházel její táta. Vlasy měl rozcuchané v barvě písku.

"Malcolm... on... slyšela jsem jeho rozhovor s nějakými lidmi... chce získat fluordy a ovládnout svět, musíme ho zastavit!" zavzlykala.

"Uklidni se, půjdeme si sednout do kuchyně, uvařím ti čaj a všechno mi pěkně v klidu řekneš, ano?" vzala ji Suzina máma za ruku.

"Dobře," kývla Claudy.

"Malcolm by nás nikdy nezradil!"

Suz povzdechla když slyšela otcův hlas.

Claudy se nadechla k odpovědi, ale náhle s výkřikem a ohromeným výrazem ve tváři přeletěla halu a narazila do skříně.

Odette ji s pláčem pozorovala, Suz upírala oči na rodiče, Nica nevěřícně koukala z plačící a křičící ženy, bezvládné Claudy na zmateného muže, Danette si všimla stínu za oknem a drcnutím je upozornila.

Všechny se na něj zadívaly.

"To je táta!" zašeptala Odette nevěřícně a překryla si ústa rukama.

"Stefane!"

Suzanne vyhlédla zpod schodů a zadívala se na bratra.

"Měly bychom se vrátit," zašeptala Danny.

"Dobře," Suz přikývla a chytla plačící Odette za ruku. "Utvořte zase kruh," vyzvala je.



Otevřela oči a chvíli nehnutě koukala na papír v prostředku jejich kruhu.

"To snad nemyslíte vážně!" rozlehl se domkem výkřik.

Otočily se ke dveřím.