Travní můry
noční motýli
» autorka: Anjesis |
Snesl se soumrak a žalozpěv měsíce,
dolehl na kraj skrz krůpěje rosy.
Motýli bez barev od lístků ostřice
vznesli se, tančící něžný pyl trousí.
V bezhudbém valčíku klouzavé krok, sun, krok,
úsměvy bez tváří kdysi snad zábli,
celou noc protančí (zdá se jim, jako rok),
aby pak s úsvitem až k smrti slábli.
Skrze šum listoví věští si budoucnost,
vždycky jim vyjde, že dopadnou bledě,
nevýznam, bloudění ani žal není ctnost,
osud jim přiřknul jen odstíny šedé.
Svit luny obchází bezbarvé motýly,
neulpí na křídlech ani píď krásy,
možná jsou prokletí, možná se ztratili,
kdo by je žárem svým však někdy spasil?
dolehl na kraj skrz krůpěje rosy.
Motýli bez barev od lístků ostřice
vznesli se, tančící něžný pyl trousí.
V bezhudbém valčíku klouzavé krok, sun, krok,
úsměvy bez tváří kdysi snad zábli,
celou noc protančí (zdá se jim, jako rok),
aby pak s úsvitem až k smrti slábli.
Skrze šum listoví věští si budoucnost,
vždycky jim vyjde, že dopadnou bledě,
nevýznam, bloudění ani žal není ctnost,
osud jim přiřknul jen odstíny šedé.
Svit luny obchází bezbarvé motýly,
neulpí na křídlech ani píď krásy,
možná jsou prokletí, možná se ztratili,
kdo by je žárem svým však někdy spasil?
Tipů: 23
» 01.11.12
» komentářů: 10
» čteno: 826(17)
» posláno: 0
» nahlásit
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Patnáct bodů uzavřené duše | Následující: Dotek (kočičí buzení)