I NEBE SE ROZPLAKALO - ODPOVĚĎ

Sonet pro Severanku jako ozvěna na její báseň, uvedenou v názvu.
» autor: Jan Maren
Když smutno je ti téměř až do pláče,
a srdce naříká, že nemáš už maminku,
pomni,žes jiný dar dostala do vínku :
Lásky chléb vezdejší - a její koláče.

Vždyt' tím svým smutkem jí radosti ubíráš,
a právo na život vlastně jí upíráš !
Když klas obilný ztezklý je zrnem svým,
přichází kosa a jeho stvol stíná.

Tak také přišla smrt k dveřím tvým,
a vzala ti maminku - tak každému se stává.
Jen láska, láska chce být věčně živá...

Tak žij tu lásku, kterou jistě máš,
vždyt' prýští z ostatních tvých básní.
Pak cestou života stále se ubíráš....
Tipů: 9
» 31.10.12
» komentářů: 3
» čteno: 763(13)
» posláno: 0


» 31.10.2012 - 13:42
Vím,že smutněním nic nezměním,byla to taková vzpomínka a pozdrav...tam do nebe...!Žiju a vzpomínám...
» 31.10.2012 - 17:44
Taková, co pohladí...
» 01.11.2012 - 09:50
Jistě Jane pravdu díš
však až já přijdu o svou máti
žádným slovem mě neuklidníš

Až nebude tu ve svém domě
pak odejde kamsi
i kousíček mě.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.