nespavá...

byl jeden z těch hrabat
co neumí hrabat
a navíc nemohl spát…

pustil si árie
s rozmanitými variacemi
a začetl se do jedné zprávy
o neobvyklém objevu
sedmi nových dnů
v měsíci Listopadu
když tu náhle
ucítil závan větru
což bylo zvláštní
jelikož se nacházel
v obýváku...

zastavila těsně u něj
divoká jako vagon metra
směle se řítící podzemním tubusem.
jenže tenhle vlak nezastavuje
stanice projíždí se znepokojivou samozřejmostí
kdy lidé kolem vás jen zděšeně přihlížejí
a každého to nevysvětlitelně vzrušuje...

neustále zrychluje
a vy sami
možná raději ani nechcete
vědět kde
případně o co
se jednou zastaví...

ona se jen usmála
až mi po páteři sklouzla pila
a povídá
pověz mi příteli
může existovat konec po konci?

milá Quodlibet
to je velice výstřední myšlenka
mohlo by to znamenat
konečný avšak počtem neznámý
víte nad námi se tyčí
nekonečná obloha
do které se můžeme zanořit
a nikdy není předem jasné
jak hluboko do ní
budeme muset proniknout…

tak to pojďme podniknout...