Tulák

Byl jeden zámek, kde hvězdy si tančí,
stařičké sídlo tam uprostřed hor.
Řekni mi, pane, jak zpověď mám začít…
Čeká mne štěstí či smuteční chór?

Hodina duchů se pomalu blíží,
v srdci svém cítím jen smutek a zmar.
Svědomí stejně jak duše mě tíží,
cítím se mladý, tak proč jen jsem stár?

Na zámku tančí snad tisíce lidí,
tak mi jen řekni, proč cítím se sám?
Bez zraku ďábel své oběti vidí,
nechám ho být, můj osud je dán…

Řekni mi, pane, kam kroky mé kráčí,
jakou teď cestu si zvolit já mám?
Nemusíš vést mě, jen naznačit stačí,
doveď mě domů, tak doveď mě k nám…