(Od)souzená
Co dodat?
» autorka: odettka |
Tebe tak cítit
na ostří své duše –
a v extázi hluše
mlčky si plout.
Prudce se vznítit
při každém nádechu.
Vstřebávat bez spěchu.
V náručí žhnout.
Peklem se řítit
pod křídlem askety.
Na věčnost prokletý!
To byl tvůj soud…
na ostří své duše –
a v extázi hluše
mlčky si plout.
Prudce se vznítit
při každém nádechu.
Vstřebávat bez spěchu.
V náručí žhnout.
Peklem se řítit
pod křídlem askety.
Na věčnost prokletý!
To byl tvůj soud…
Tipů: 13
» 06.10.12
» komentářů: 4
» čteno: 872(16)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: (S)nová
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Vlnolamy | Následující: Víla z Bretaně - 26. část