Konec ?

***



Byla to pouze jediná fotka
jediná ze sta
taková živočišná jako teplo
domácí pece na kterou jsi uléhal
v čase divokých malin
a nepřekonatelných polomů
kdy jsi ještě uměl snít o všem
co bylo v tobě nejkrásnějšího
o všem co jsi potkával za toho
tak krátkého života
protože to bylo pouze
jediné nadechnutí a pak ... přívětivé
ticho tě v sobě sevřelo
nekonečnou křečí smutku a odcházení
v čase který se začal vyplňovat
jako kádrový dotazník potřebný
k dosažení nové funkce
tak zbytečné jako je většina
ubohých funkcí
pro nic a pro nikoho .




Byla to pouze nevyslovená otázka
tak tichá jako byl odpolední šepot větru
kdy jsi ve mě narůstala
podobně jak láska pozvolna se měnící
s přicházející nocí
na touhu po naplnění
všeho
každé molekuly mého těla
spočívajícího mezi tvými otevřenými stehny
až do konečnosti světa
jakoby umíral poslední člověk
této postmoderní společnosti
na zástavu dechu
protože už se nedalo dýchat
a vzduch se podobal nazelenalým výparům
kysličníkového jedu
v pohárech nekonečných prostorů
ve kterých jsem si myslel
že stačí pouze žít
a nezajímat se o nic jiného .



***