Spoutaná
o vězení z předsudků, pocitů a citů
» autorka: Anjesis |
Na věky strachem poutaná,
jak srna v zubech smečky vlků,
lovná zvěř, lovci uhnána,
zvoucí zlé stvůry do útoku.
V zajetí cizích pohledů,
vězení s mříží z odsouzení,
provaz, jenž přervat nesvedu,
byť mnohé je, nic vlastně není.
V řetězech, jako pouhý stín,
na slzách, místo na polštáři,
ne, už se ani nebráním,
proč ještě vůbec hledat záři?
jak srna v zubech smečky vlků,
lovná zvěř, lovci uhnána,
zvoucí zlé stvůry do útoku.
V zajetí cizích pohledů,
vězení s mříží z odsouzení,
provaz, jenž přervat nesvedu,
byť mnohé je, nic vlastně není.
V řetězech, jako pouhý stín,
na slzách, místo na polštáři,
ne, už se ani nebráním,
proč ještě vůbec hledat záři?
Tipů: 23
» 04.09.12
» komentářů: 11
» čteno: 953(26)
» posláno: 0
» nahlásit
» 04.09.2012 - 14:35
krizekkk
Chytla mě. st
» 05.09.2012 - 08:06
Nesmíš se nechat spoutat. Nic si z lidí nedělej.. Já už si nechápavých pohledů nevšímám, ono je to tak nejlepší. :) Jinak báseň opět nádherná..
» 02.11.2012 - 18:30
Zář ta vyvede Tě ze tmy ven,
i když svázané máš ruce,
i když už nemůžem, tak pořád jdem,
i když už nechceme-pořád srdce tluče...
A proč?
Abys našla zas světlo,
jenž pohladí na duši...
aby co uvadlo, zas kvetlo,
aby zpěv ticho přehlušil...
protože v řetězech ta hudba léčí...
i když svázané máš ruce,
i když už nemůžem, tak pořád jdem,
i když už nechceme-pořád srdce tluče...
A proč?
Abys našla zas světlo,
jenž pohladí na duši...
aby co uvadlo, zas kvetlo,
aby zpěv ticho přehlušil...
protože v řetězech ta hudba léčí...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Bída | Následující: Beznadějní