Paměť .» autor: kavec |
***
paměť odchází
dveřmi které nikdo nezná
nevidí ani stín
že by tady mohla vést cesta
za štěstím
nebo prokletím
toho
kdo stále hledá
ať sebe a nebo jiné
jejich srdce
s lásku a citem
jsou to jen okamžiky
kdy jasnost vzpomínek
si uvezme myšlenku
že to musela být někdy skutečnost
tak pravá až z ní bolelo
všechno v těle
a krev bublala touhou
po všem co tak záhy odešlo
do komnat
kde nikdy nikdo nevešel ...
protože nade dveřmi
se houpal stín
Damoklova meče
***
paměť odchází
dveřmi které nikdo nezná
nevidí ani stín
že by tady mohla vést cesta
za štěstím
nebo prokletím
toho
kdo stále hledá
ať sebe a nebo jiné
jejich srdce
s lásku a citem
jsou to jen okamžiky
kdy jasnost vzpomínek
si uvezme myšlenku
že to musela být někdy skutečnost
tak pravá až z ní bolelo
všechno v těle
a krev bublala touhou
po všem co tak záhy odešlo
do komnat
kde nikdy nikdo nevešel ...
protože nade dveřmi
se houpal stín
Damoklova meče
***
Tipů: 14
» 23.08.12
» komentářů: 8
» čteno: 662(13)
» posláno: 0
» nahlásit
» 23.08.2012 - 13:17
krizekkk
Působivé. ST
» 23.08.2012 - 14:54
...
trošku to zlehčím, paměť odchází, ale i kdybych ony dveře znala, stejně zapomenu a asi nebude na vině Damoklův meč :-)
a omlouvám se mému milému kamarádovi za nejapné žertíky ;-)
trošku to zlehčím, paměť odchází, ale i kdybych ony dveře znala, stejně zapomenu a asi nebude na vině Damoklův meč :-)
a omlouvám se mému milému kamarádovi za nejapné žertíky ;-)
» 23.08.2012 - 17:51
Přiznávám, že někdy bych ráda zapomněla, ale není mi to dáno... a zároveň vím, že to je tak dobře... Jana
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Už sem nepatřím ... | Následující: Dnešní střípky čekání ...