Cestovní deníky vzpomínek ...

***



/ Benátky /


Ruku v ruce
jdeme po ulicích města .
Jsou stále tajemné
ve svých gotických zákoutích .
Proplétáme se
mezi kanály a mosty .
Všude voda
samá voda .
Ale na ztemnělých náměstích
mezi neviditelnými sloupy
obětovanými
černé smrti a lásce
se začneme nenasytně líbat .
Lidé nás obcházejí
s pohledy vykasanými
až na temeno hlavy .
Nejsou si vůbec jistí
zda li nezahlédli černé divadlo
nebo rychle prošli
kolem muže a ženy kteří
se stále milují
láskou která nikdy nekončí .


***


musíš projít
otevřenými křídly tepané brány
bez známky strachu a nebezpečí
krok za krokem
po cestičkách vysypávaných
bílým říčním pískem
pak si nějak uvědomíš
že tady všude kolem vládlo
hluboké nekonečné moře
od obzoru k obzoru ...


stále si myslíš
že máš v paměti uschovaný
její obraz
nahého těla
při kvapném svlékání ...


ale co nezapomeneš
do soudného dne
byl obraz zacházejícího slunce
mezi jejími stojícími stehny ...


***