Černá kopretina
O depresi obecně/neobecně? Předpokládám, že tu taky jde brát jako nemoc...
» autorka: deep inside » Básně / Nemoc, smrt |
Má milá černá kopretina
Co listy jako střepy vzpíná
Snílky sráží z nebes níž
Pořeže jim něžná křídla
Ať ucítí zemi tíž
Má zahrada negativa
Jako vzletná lehká diva lačná útěchy
Omámí tu křehkou duši
Až do dna ji vysaje
A ponechá poušti sušší
Rosy žízníc, květy moje
Rostou stále výš a výš
S každou kapkou rudé krve
Zkáze blíž jsem…
Čepel ostrou nabrousím
A v tom milosrdném tnutí
Bolestivé svalů pnutí
Na obranu ucítím
Však oživlé květy nechám…
Ty hynoucí zadusím…
Co listy jako střepy vzpíná
Snílky sráží z nebes níž
Pořeže jim něžná křídla
Ať ucítí zemi tíž
Má zahrada negativa
Jako vzletná lehká diva lačná útěchy
Omámí tu křehkou duši
Až do dna ji vysaje
A ponechá poušti sušší
Rosy žízníc, květy moje
Rostou stále výš a výš
S každou kapkou rudé krve
Zkáze blíž jsem…
Čepel ostrou nabrousím
A v tom milosrdném tnutí
Bolestivé svalů pnutí
Na obranu ucítím
Však oživlé květy nechám…
Ty hynoucí zadusím…
Tipů: 7
» 10.08.12
» komentářů: 3
» čteno: 880(16)
» posláno: 0
» nahlásit
Předchozí: Paprsky letního slunovratu | Následující: Na křídlech