Odpuštění

Ticho noci ševelí tmou se vkrádá píseň,
tichá píseň zazvoní rozpustí tvou tíseň.

Tíseň strachu ze smrti z bolesti a chladu,
na kamenný oltář lásky své pokání kladu.

Je-li tma tak zvonivá ty nemůžeš spát,
přijď si ke mě do mých snů s mojí kůží hrát.

Krůpěj potu na víčkách rozčísne tu tmu,
snovým hrátkám s tvou kůží moji kůži rvu.

Nahá na kost bez kůže tmou se vysvléknu,
než do nových šatů jitrem zas se obléknu.

Šatů barvy oblohy jasnější než záře,
denním sluncem zalitá budu u oltáře.


Lenka pomněnka