Zanechání
Venovano kamaradovi, ktereho po letech spolecneho souziti a planovane svatby nechala jeho zivotni laska.
» autor: Michael Bader |
Nechala tě samého, uprostřed trní
zmateně se rozhlížíš, těžko se ti dýchá
zůstaly jen slova útěchy, které však raní
slza na kraji oka, víc ti nedovolí pýcha.
Něco ti chybí, jako rám bez obrazu
noci jen propíjíš, celé dny prospáváš
spáchala dokonalý zločin, avšak bez důkazu
soudit by jsi ji chtěl, čas ji ale necháváš.
Jako panák na střelnici, co se ran nebojí
jako zvíře v kleci, co ho život nebaví
taky ty stále doufáš, že čas vše zahojí
věř sám sobě, nové zítřky se narodí...
zmateně se rozhlížíš, těžko se ti dýchá
zůstaly jen slova útěchy, které však raní
slza na kraji oka, víc ti nedovolí pýcha.
Něco ti chybí, jako rám bez obrazu
noci jen propíjíš, celé dny prospáváš
spáchala dokonalý zločin, avšak bez důkazu
soudit by jsi ji chtěl, čas ji ale necháváš.
Jako panák na střelnici, co se ran nebojí
jako zvíře v kleci, co ho život nebaví
taky ty stále doufáš, že čas vše zahojí
věř sám sobě, nové zítřky se narodí...
Tipů: 11
» 19.07.12
» komentářů: 5
» čteno: 786(13)
» posláno: 0
» nahlásit
» 19.07.2012 - 10:02
těžko lze soudit jaký měl původ pro opuštění její důvod.Však hlavu vzhůru k lepším dnům...ST!
» 19.07.2012 - 14:33
juju - musím souhlasit zejména s tím závěrem
"věř sám sobě, nové zítřky se narodí ..."
"věř sám sobě, nové zítřky se narodí ..."
» 19.07.2012 - 17:03
Optimistický závěr zračí moudrost a možná i zkušenost života... ano, smutkem a trápením, které sám člověk nemůže změnit a nezpůsobil si ho on sám je lepší se neničit... o ve smutku existují okamžiky, které potěší a pohladí duši...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Dopis | Následující: Klíč k pravdě