Květy zla
Věnováno památce Ch. Baudelaira, mého nejoblíbenějšího básníka.
» autorka: charibeja |
Na dně hluboké propasti
kam málokdo proniknout může,
natrhám květiny zla
rulík, blín a černé růže.
Pak ke hrobu je položím,
povzdech ze rtů mi unikne,
už dlouho leží v chladné hlíně,
však jeho odkaz nezanikne.
Někde blízko sýček houká
a vítr v korunách stromů naříká,
zde leží tělo kde, však dlí
duše prokletého básníka?
kam málokdo proniknout může,
natrhám květiny zla
rulík, blín a černé růže.
Pak ke hrobu je položím,
povzdech ze rtů mi unikne,
už dlouho leží v chladné hlíně,
však jeho odkaz nezanikne.
Někde blízko sýček houká
a vítr v korunách stromů naříká,
zde leží tělo kde, však dlí
duše prokletého básníka?
Tipů: 19
» 14.07.12
» komentářů: 12
» čteno: 822(16)
» posláno: 0
» nahlásit
» 14.07.2012 - 21:39
super, lépe bych to nenapsala....první sloka mi vyrazila dech....černé růže....kdyby existovaly, chtěla bych je taky :) ST
» 15.07.2012 - 08:48
Houda: Soushlasím, určitě by se to dalo ještě vylepšit, hlavně ta prostřední sloka, ale nechala jsem to tak.. :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Sebevraždy | Následující: The Rasmus