POmalý POhled

Roztrhaná kapka rosy,
spadla z očí anděla,
pomalý opis křídel,
vykouzlil labutí tanec,
který nabral rychlost,
jak padal večer nad
mostem z rozježděné
trasy zkamenělých hvězd.

Smuteční jezero,
otřásá bílými kapesníky
zpěněných sumčích těl,
nádechy za jeden život
uvítají přivřené oči
vážených hrdinů,
kteří sázejí na
divoké karty
lvích apokalyps.

Přiblížený pohled
na mravenčí práci
mnoha generací, nás staví
do situace, že nejsme
žádní lenochodové,
ale tvorové, kteří něco dokážou,
leč pomalá práce je někdy přítěží,
ovšem to, co se dělá pomalu,
je o to pečlivější a přesnější.

Takže názor na pomalost
se liší v subjektivitě
konání jedince.

A někdy toho má člověk (opravdu) pomalu dost...