Noční Prahou

:: ::

Podlehni večer sladkým řečem,
projdeme městem stovky věží,
v němž kalná řeka tiše teče
a Bruncvík mečem zemi střeží.

Přestaň už dělat netykavku
a přivři oči, nocí zpitá.
Potkáme možná Franze Kafku,
jak před Muzeem brouky chytá.

(Půl)noční ptáci ve tramvajích,
mířící linkou na kraj bdění,
pohledem temno protkávají,
vábničkou města pokořeni.

K svítání nechme prolít hlavy
pochybným krabicovým vínem.
Mlha, jež stoupá od Vltavy,
poleze teskně nad Karlínem.

Praho má, vpitá do kaluží,
cestami časem oprýskaná,
kolik jen nocí už mi dlužíš,
kolikrát s Tebou pil jsem zrána?

:: ::