Schováni pod pláštěm noci» autorka: Jíťa |
Černý plášť noci zahalil svým hávem Slunce svit,
budiž ti milo noci temná, že odlesk dne je náhle skryt.
Že vidno již nyní není krás těch světa pozemských,
jež od svítání do setmění, svádí nás, jak těžký hřích.
Odolat mu věru není žádné lehké učinění,
stojí nás to moji milí nejednoho provinění.
Přesto však se mnozí snaží hledat cesty kudy projít,
někteří moc nepřemýšlí, jiní, ti se tuze bojí.
Choulí se ve světlech lamp,
víří nocí v myšlenkách,
jež odraz dění právem mají,
Bohu však je neutají.
Děsit může pak ten fakt,
že nikdo z nás se neschová,
neb nás přeci všude vidí,
zač se mnohdy leckdo stydí.
Z toho plyne moji drazí, jedno malé poučení,
čiňte tak, jak svědomí dlí, jak ste se to naučili.
budiž ti milo noci temná, že odlesk dne je náhle skryt.
Že vidno již nyní není krás těch světa pozemských,
jež od svítání do setmění, svádí nás, jak těžký hřích.
Odolat mu věru není žádné lehké učinění,
stojí nás to moji milí nejednoho provinění.
Přesto však se mnozí snaží hledat cesty kudy projít,
někteří moc nepřemýšlí, jiní, ti se tuze bojí.
Choulí se ve světlech lamp,
víří nocí v myšlenkách,
jež odraz dění právem mají,
Bohu však je neutají.
Děsit může pak ten fakt,
že nikdo z nás se neschová,
neb nás přeci všude vidí,
zač se mnohdy leckdo stydí.
Z toho plyne moji drazí, jedno malé poučení,
čiňte tak, jak svědomí dlí, jak ste se to naučili.
Tipů: 11
» 11.05.12
» komentářů: 5
» čteno: 750(16)
» posláno: 0
» nahlásit
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: O mém vztahu s workoholikem... | Následující: V záchvatu dobré nálady