V rozkvětu» autor: blue |
.
Když se stromy chvějí
a spolu s opadanými květy
opuštějí beznaději
nadosah od ráje
věčných niv
granátově zelených
třepotají ve větru kořenových bojů
a když se zachytí výhonky..
prolistují světem spolu
a nebe ztratí výšku
i zem pevnou tvář
mezi blesky a hromy
zní polibkový otčenáš
z kapek jemně snesených
nabíráš vláhu
mír a sílu
zorniček
mezi květy
poletuje v rytmu
srdce natažené na klíček
raší v podzemí
duní v základech
věčný svit duší neposkvrněných
a nenachází břeh
z tisíců listů
divokých mandloní
popsaných
v opojení ruce tisknou
a rty píší po tvářích
.
Když se stromy chvějí
a spolu s opadanými květy
opuštějí beznaději
nadosah od ráje
věčných niv
granátově zelených
třepotají ve větru kořenových bojů
a když se zachytí výhonky..
prolistují světem spolu
a nebe ztratí výšku
i zem pevnou tvář
mezi blesky a hromy
zní polibkový otčenáš
z kapek jemně snesených
nabíráš vláhu
mír a sílu
zorniček
mezi květy
poletuje v rytmu
srdce natažené na klíček
raší v podzemí
duní v základech
věčný svit duší neposkvrněných
a nenachází břeh
z tisíců listů
divokých mandloní
popsaných
v opojení ruce tisknou
a rty píší po tvářích
.
Tipů: 24
» 10.05.12
» komentářů: 7
» čteno: 807(26)
» posláno: 1
» nahlásit
» 10.05.2012 - 18:09

a nebe ztratí výšku
i zem pevnou tvář
slzy jsou důkazem
chybí svatozář...ST!
i zem pevnou tvář
slzy jsou důkazem
chybí svatozář...ST!
» 16.05.2012 - 01:13

Srdce mám na klíček*,
kdo mi ho natáhne,
tomu dám přivonět…
a až si potáhne,
snad sebou nešvihne,
snad se nenatáhne… |;-)
kdo mi ho natáhne,
tomu dám přivonět…
a až si potáhne,
snad sebou nešvihne,
snad se nenatáhne… |;-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Poezie draků | Následující: večerní modlitba