Zatracená Atlantida/Vizionář

Zatracená Atlantida

Tma mlhavá
Zahalená do závoje
Je dlaň
Do níž perem píše
Člověk sám

Všechny cesty
Smyčky
Kam až se podívám
Ztrácejí se do ztracena
Jak Atlantida zatracená
Mizí do nikam
A stopa po nich nezůstane

Jen řeči plané
O věčnosti
Hrají ctnostné mysli k zlosti
Roztodivné skladby
Spřádají sny
Jako hradby
Před světlem
Před radostmi skutečnosti

Osude…
Jak zní věštba tvá
Je žehnaná, prokletá
Či jednoduše má?

Až rozpoznám ji
Možná se má maličkost
Už zítřka nedočká


***

Vizionář

Vizionář měsícem se stal
By na obloze hry své
Všemu lidstvu přehrával

Poselství své v mysl rozséval
Jak semeno divé

Zjeví se
Mizí zas
Čas blahobytu
Vystřídá bídu
A ta i bez odbytu
Ubývá

Pomíjivá je luna ta
Pomíjivá jak realita