Střípky čekání ...
čekárna na konci světa ...
» autor: kavec |
............
............
Pod víčky mi tepe
kopyty divokých koní
proud dravé řeky
její spády a vodopády
tiché meandry plné ticha
a půlnočních stínů ...
Každou noc se dívám
ma hladinu temného nebe
jako bych stále hledal tebe
Ten nevšední obraz
co z duše nemizí
Ty hříšné barvy naší
něhy a samoty
zaváté v kupách spadaného listí
co dohořívá
u zapomenutých cest
Kdy jsem tě chtěl svést
jako náš kříž a osud ...
Vidím to stále
trvání trvající dosud
kdy tvůj stín a obraz
stále se vzdaloval
Tak tiše beze slov
jako hluboký hrob
v temnotách které mi
drásaly bolavou duši
dlouhými pařáty prožitků ...
Mizících
v zapomenutých korytech
podzemních řek
všech mých strázní ...
..............
..............
Samota opuštěných nocí ...
Necudná děvka tančící na ostří zapomenuté dýky ...
Salamandr půlnočního chtíče ...
Smrt a život
prožitý v jediném okamžiku tmy
Kdy svítání v nedohlednu
ještě češe zapomenuté
dlouhé vlasy jívám a tančícím vílám
Na opuštěných paloucích
v prostřed mokřadel a slatin
Kdy zbloudilý dudák
nachází svou smrt
v tanci umilování
V nekonečné rozkoši nemající
konce ani začátku
v němž hudba zní
tichá a plačtivá
plná slaných slzí a klinkání ...
opožděných umíráčků ...
................
................
............
Pod víčky mi tepe
kopyty divokých koní
proud dravé řeky
její spády a vodopády
tiché meandry plné ticha
a půlnočních stínů ...
Každou noc se dívám
ma hladinu temného nebe
jako bych stále hledal tebe
Ten nevšední obraz
co z duše nemizí
Ty hříšné barvy naší
něhy a samoty
zaváté v kupách spadaného listí
co dohořívá
u zapomenutých cest
Kdy jsem tě chtěl svést
jako náš kříž a osud ...
Vidím to stále
trvání trvající dosud
kdy tvůj stín a obraz
stále se vzdaloval
Tak tiše beze slov
jako hluboký hrob
v temnotách které mi
drásaly bolavou duši
dlouhými pařáty prožitků ...
Mizících
v zapomenutých korytech
podzemních řek
všech mých strázní ...
..............
..............
Samota opuštěných nocí ...
Necudná děvka tančící na ostří zapomenuté dýky ...
Salamandr půlnočního chtíče ...
Smrt a život
prožitý v jediném okamžiku tmy
Kdy svítání v nedohlednu
ještě češe zapomenuté
dlouhé vlasy jívám a tančícím vílám
Na opuštěných paloucích
v prostřed mokřadel a slatin
Kdy zbloudilý dudák
nachází svou smrt
v tanci umilování
V nekonečné rozkoši nemající
konce ani začátku
v němž hudba zní
tichá a plačtivá
plná slaných slzí a klinkání ...
opožděných umíráčků ...
................
................
Tipů: 18
» 09.05.12
» komentářů: 11
» čteno: 753(15)
» posláno: 0
» nahlásit
» 09.05.2012 - 00:09

Střídají se skvělé obrazy a metafory (Necudná děvka tančící na ostří zapomenuté dýky; Salamandr půlnočního chtíče) s místy poněkud méně výraznějšími (2. sloka), nikoliv však mdlými.
Celkový dojem: palec nahoru
Celkový dojem: palec nahoru
» 09.05.2012 - 09:03

Píšeš o životě, lidsky, reálně, drsně, bolestně, ale i se stopou toho, že prožitého nelituješ a své vzpomínky máš jako šperky, dobře ukryté ve své duši... vím, rozumím a stále na Tebe myslím a držím palečky... Jana
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Město ... | Následující: Střípky čekání ....