Symbióza» autor: poustevník Jirka |
Já jsem Tvá Země
a Ty jsi má láva.
Vyvěráš ze mě,
o Tvém žáru často se mi zdává.
Já jsem Tvá Země
a Ty jsi má louka.
Voníváš jemně,
jsi má věrouka.
Já jsem Tvá Země
a Ty jsi má řeka.
Jsi moje plémě,
vlnka prostořeká.
Ty jsi má studna
a já Tvůj džbán.
Voděnka chutná,
Tvou silou jsem hnán.
Ty jsi má studna,
já strážce Tvých bran.
Radost absolutna,
můj život, můj klan.
Ty jsi má studna,
třeskot vesmíru,
hvězdička cudná,
radost na míru.
a Ty jsi má láva.
Vyvěráš ze mě,
o Tvém žáru často se mi zdává.
Já jsem Tvá Země
a Ty jsi má louka.
Voníváš jemně,
jsi má věrouka.
Já jsem Tvá Země
a Ty jsi má řeka.
Jsi moje plémě,
vlnka prostořeká.
Ty jsi má studna
a já Tvůj džbán.
Voděnka chutná,
Tvou silou jsem hnán.
Ty jsi má studna,
já strážce Tvých bran.
Radost absolutna,
můj život, můj klan.
Ty jsi má studna,
třeskot vesmíru,
hvězdička cudná,
radost na míru.
Tipů: 23
» 07.05.12
» komentářů: 9
» čteno: 630(21)
» posláno: 0
» nahlásit
» 09.05.2012 - 10:47
jsem tvá země, řeka, luka
studna, skrytá do hluboka
kytice jsem vonných díků
tobě, Jirko poustevníku
**
studna, skrytá do hluboka
kytice jsem vonných díků
tobě, Jirko poustevníku
**
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Májový příběh | Následující: Jarní návraty