Nekonečný příběh

Čas od času slýchám
nic netrvá věčně ...
slova ta zní mi prázdně,
neskutečně ...
Že láska se nám vytratí?
Jediné bohatství,
jediný kapitál?
Že by nám čas,
ten temný zloděj lásku vzal?
Nevěřím.
Láska se jen tak neztratí,
zač by pak život stál?

Láska
bohatá v proměnách
chladivým vánkem ševelí
přeci už v dětských říkankách
a když jsme dospělí
udeří silou
nepoznaných slastí,
vzletů a pádů,
chorálem i strastí.
Zklidněná věkem
provází nás dále,
ve stáří lékem
bije nám v srdcích
neustále.
Ohnivá.
Chladivá.
S posledním dechem
v těle pak doznívá.

Jsem věčným poutníkem
na cestách nekonečna.

Za štěstí poznání
jsem Tobě, lásko
vděčná.