Obloha a řeka

Metaforický příběh oděn do básně
» autor: Tra'akhum
Stojíš na hranici lesa, hledíc do slunce, říkáš si svobodný
razantní píseň králů mumláš si potichu
pln vizí vědomí táhlých houslí, čekáš mír
naděje však odvrací a láme hůl

s nuznou naději kráčíš ze stromů
tvůj zrak upřen jest na druhý břeh
s lítostí kocháš se pohledem na svůj cíl příslibu pln
nevida mostu jež pod tebou byl

denně podléhaje majestátné naději přebrodění
unavíš své kosti, sklopí zrak a zchřadnou pěst
i proudy tvé bosé nohy odlepí
ty však bez zaujetí
ve svém hluchém skafandru hledíš na oblohu a vpřed

i ty vysoké hory tvořené z vody
skály i stromy jež chtějí podepřít tvé nohy
mrzutě sám kladeš na podklad
ponuře dosahuješ, co tě již nemine
Tipů: 7
» 23.04.12
» komentářů: 2
» čteno: 551(17)
» posláno: 0


» 24.04.2012 - 17:03
hmmm velice silné, povedené...pochutnala jsem si ST:))
» 12.05.2013 - 02:46
Působí intenzivně, ale zřejmě díky až možná přílišné složitosti poměrně rychle vyprchávají již přečtené obrazy a metafory, takže na konci básně jsem pak už natolik unaven, že nevím, co bylo na začátku...
To je ovšem možná jen můj problém... |;-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Píseň po svobodě | Následující: Rudy zpěv

© 2011 - 2022 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.