Pověst o obléhání Brna
Na námět pověsti "Proč zvoní na Petrově poledne už v jedenáct hodin" (28.9.2008)
» autorka: jita.1965 |
Poslechněte si zvláštní příběh
z dávných dob naší historie,
který mě vždycky zajímal.
Jak Torstenson,
švédský generál,
u hradeb Brna lačně stál,
rodné mé město dobýval
a jak mu konec obléhání
petrovský zvon
chytře "odpískal":
Když generál s armádou plnou zbraní,
kanónů, mušket, mužů svých a děl
poprvé Brno s hradem uviděl,
jen pod vousy se slastně usmíval:
Ha ha, do tří dnů tuhle myší díru dobydem
a hrad - ten nejpozději za týden!
Jak řekl, tak i udělal.
Však malinko se zmýlil generál
a podcenil svoje síly snad.
Jen před hradbami musel zůstat stát
a Brno ne a ne se vzdát.
Doba se protáhla na čtyři měsíce,
Švédsko už tohleto obléhání
přišlo na pěkné tisíce.
Tak obrátil se na nohsledy
a stanovil lhůtu generál:
Zítra začneme s obléháním
hned rychle zčerstva, za svítání
a vtrhneme na Brno naposledy.
Buďto se do něho dostaneme,
než z Petrova poledne oznámí nám zvon,
a nebo navždycky odtáhneme.
Tak znaveně pravil Torstenson.
Nemohl tušit slavný generál,
že pekařský učeň velmi blízko stál,
odvahu kde se dalo posbíral
a do bran bolavého města,
kam vedla jedna tajná cesta,
se zprávou cennou rychle utíkal.
Pak přišlo ráno.
Z posledních svých sil,
každý z mých předků zbraň svou uchopil
a za Brno se v potu tváře bil.
Bylo však ouvej v úzkých uličkách,
začalo hořet, město halil dým.
Vojáci s cílem černým, krvavým
nutili Brno konečně se vzdát.
Však náhle nad hlavami vojska
zazněl zvučný hlas.
To brněnské posádky velitel,
ač hodiny značí jedenáct,
malou lest na Švédy vymyslel.
Z Petrova zvony poledne všem hlásí
a také svobodu a víru v lepší časy.
Švédové tiše jen sklapli uši
a Torstenson slovo své dodržel.
Víckrát ho tady nikdo neviděl.
Odtáhl s vojskem pryč a s prohrou v duši.
Na památku v ty těžké časy
poledne v jedenáct dodnes hlásí
petrovské zvony nad městem -
- svobodu, lásku lidem všem.
z dávných dob naší historie,
který mě vždycky zajímal.
Jak Torstenson,
švédský generál,
u hradeb Brna lačně stál,
rodné mé město dobýval
a jak mu konec obléhání
petrovský zvon
chytře "odpískal":
Když generál s armádou plnou zbraní,
kanónů, mušket, mužů svých a děl
poprvé Brno s hradem uviděl,
jen pod vousy se slastně usmíval:
Ha ha, do tří dnů tuhle myší díru dobydem
a hrad - ten nejpozději za týden!
Jak řekl, tak i udělal.
Však malinko se zmýlil generál
a podcenil svoje síly snad.
Jen před hradbami musel zůstat stát
a Brno ne a ne se vzdát.
Doba se protáhla na čtyři měsíce,
Švédsko už tohleto obléhání
přišlo na pěkné tisíce.
Tak obrátil se na nohsledy
a stanovil lhůtu generál:
Zítra začneme s obléháním
hned rychle zčerstva, za svítání
a vtrhneme na Brno naposledy.
Buďto se do něho dostaneme,
než z Petrova poledne oznámí nám zvon,
a nebo navždycky odtáhneme.
Tak znaveně pravil Torstenson.
Nemohl tušit slavný generál,
že pekařský učeň velmi blízko stál,
odvahu kde se dalo posbíral
a do bran bolavého města,
kam vedla jedna tajná cesta,
se zprávou cennou rychle utíkal.
Pak přišlo ráno.
Z posledních svých sil,
každý z mých předků zbraň svou uchopil
a za Brno se v potu tváře bil.
Bylo však ouvej v úzkých uličkách,
začalo hořet, město halil dým.
Vojáci s cílem černým, krvavým
nutili Brno konečně se vzdát.
Však náhle nad hlavami vojska
zazněl zvučný hlas.
To brněnské posádky velitel,
ač hodiny značí jedenáct,
malou lest na Švédy vymyslel.
Z Petrova zvony poledne všem hlásí
a také svobodu a víru v lepší časy.
Švédové tiše jen sklapli uši
a Torstenson slovo své dodržel.
Víckrát ho tady nikdo neviděl.
Odtáhl s vojskem pryč a s prohrou v duši.
Na památku v ty těžké časy
poledne v jedenáct dodnes hlásí
petrovské zvony nad městem -
- svobodu, lásku lidem všem.
Tipů: 32
» 18.04.12
» komentářů: 13
» čteno: 1916(23)
» posláno: 0
» nahlásit
» 19.04.2012 - 06:15
To bylo ještě v dobách, kdy vojevůdci své sliby plnili!
krásně jsi to napsala, Jituško...
krásně jsi to napsala, Jituško...
» 19.04.2012 - 17:26
Paulmatthiole
V dobách, kdy vojevůdci nebyli zalezlí v bunkrech a nedělali na papírech čárky do plotu padlých... ST.
» 18.05.2012 - 07:41
Brňáci už byli tehdy kabrňáci? Tuto pověst slyším poprvé, moc hezky jsi ji zveršovala, hned ji kladu do záložek...!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Neklidná | Následující: Nedělní Brno jarně podmračené