BIOLIDSTVO

Kontroverzní výměna názorů
Biolidí s pamětí, sahající
až ke kořenům lidstva,
používají diody k dorozumívání
mezi s sebou a nepočetnými ctiteli
těchto života schopných bytostí,
kterým místo krve v žilách koluje míza,
oči mají na stopkách sladkých jahod
a pohybový mechanismus
je založen na vojenském výcviku,
který Biolidé absolvují hned po svém
narození-uzrání-vyhotovení.

Nelineární elektronické prvky
jim jiskří v ústech,
dvoupólové doteky vzduchu
a myšlenky, které protnou ticho hlasem
se zdají být jako pronášené z dálky,
tiché, vážné a s jistou úctou
k tomuto Daru Biolidstva.

Biolidé jsou klony přírodních prvků,
nezdají se být hloupí,
i když jim biotechnika těla
někdy selhává na nedostatek
toho či onoho přírodního paliva,
zřídka jim míza tuhne v žilách,
když se rozzuří nebo oči zaslepí
seschlé stopky s uschlými jahodovými plody.

Co se stává obvykle často,
tak jsou právě ty úderné
roztrže slov, jak se v diodách
správně neprotíná hlasová
souzvučnost a špatně reagují
póly při rychlém přebíjení
jiskřivých momentů.

Biolidé umírají
s věkem, kdy jsou
káceny stromy, zaváženy rybníky
a znečišťováno ovzduší toxiny;
samo Biolidstvo používá
přírodních jedů k usmrcení protivníků,
když je jejich kmen ohrožen.

Nejčastější zbraní
Biolidských válečníků
jsou jedovaté tulipány
a ostnaté biče ostružinového mlází.

Jsou domorodci lesů,
hlavně v Ul Huatonu,
zvěře se nebojí,
domestikují ptactvo k rychlému
předávání vzkazů,
usmrcují divou zvěř...

Biolidstvo postupně vymírá,
v lesích ještě narazíte
na souložící páry,
uslyšité diodické hlasy,
které vám budou připadat jako
šepoty ve větru,
ale těžko vám nabídnou přátelskou ruku...

Od narození-uzrání-vyhotovení
se perou životem sami za sebe,
za své rodiny, za své rody,
komunikují jen s Vyvolenými ctiteli,
kterých není mnoho,
a sami se pokouší ustálit
své zákony Pronášení slov,
Úhybu těla, Uzrání v Biomuže
či Bioženu a Pozdravu Posledního Loučení.

Neboť tam, za pahorky Ul Huatonu,
se loučí se světem...