cizinec

Ze tmy se vynořil cizinec. Zrodil se z ní a vytvořil součást. Zhmotnil se přede mnou urostlý,širokoramenný, s úzkými boky a mohutně vyrýsovanými bicepsy.
Do tváře jsem mu neviděla příliš zřetelně, ale okamžitě jsem ho poznala, i když většinu jeho rysů jsem si musela domyslet. Možná právě z toho důvodu mě jeho příchod nevyděsil. Vzrušil mě, to ano. Rozjařil, to stoprocentně. A navíc tu byl pře zákaz. Nevyděsil mě však.
Nepronesl jediné slovo. Já zrovna tak. Slova byla povrchní. Věděli jsme, co ten druhý očekává, co chce. Ve tmě budeme dávat a přijímat bez zábran. Spojuje nás vášeň a hlad po rozkoši. Vedle živočišných potřeb ztrácela povaha i morálka na významu. Nezáleželo na minulosti ani na budoucnosti. Existovala jen
přítomnost. A tahle přítomnost vřela smyslností, kterou jsme museli přijmout, oslovit a ukojit k oboustrannému naplnění.
Pohladil mě po vlasech. Pomalu vytáhl jedinou jehlici, jež mi jako zázrakem přidržovala důmyslně vyčesaný uzel. Vlasy se mi v bohatém přílivu rozlily po ramenou a protékaly mu mezi prsty. Věděla jsem, že mu to působí potěšení, že zbožňuje hedvábný dotek mých vlasů, a i když jsem mu nevyděl do tváře, stejně jsem poznala, že se usmívá a vlasy se mi probírá s hlubokou rozkoší.
Přitiskla jsem mu dlaň na tvář. Neostýchala jsem se. V té sametově černé říši nic jako stud neexistovalo, očekávala se smělost. Nikdo nás neuvidí. Nikdo se to nedozví. Tma byla přátelským prostředím. Zastřela každou opovážlivost a všemu dodala atmosféru přijatelnosti. Díky ní se člověk zbavil zodpovědnosti za svoje jednání. Ve tmě neexistovala žádná pravidla slušného chování, žádné povinnosti s výjimkou uspokojení každého odstínu našeho tajného chtíče.
Sklouzla jsem dlaněmi na tuhé svalnaté obliny jeho hrudi,prsty jsem zaryla do tak tvrdých svalů, že se mi pod nehty téměř nepoddaly. Na sobě měl košili, ale stačila moje myšlenka,aby se látka doslova rozpustila a on zůstal od pasu na horu nahý.
Instinktivně jsem se začala probírat tvrdým kadeřavým porostem na jeho prsou, konečky prstů jsem vnímala každičkou odlišnost struktury a tvaru. Bradavky měl tvrdé a nalité jako oblázky. Předklonila jsem se a špičkou jazyka jedni z nich navlhčila. Zasténal rozkoší.
Poté uchopil tvář do dlaní a pozvedl ji k sobě. Bříšky palců mi přejel po vlhkých rtech, roztáhl je a tentokrát mě prsty pohladil po zubech. Zlehýnka jsem ho do nich hryzla a škádlivě mu hroty zubů drhla o kůži.
Sklouzl mi rukama níž po šíji, a pokračoval ještě níž, až k ňadrům. Podebral je do dlaní, něžně hnětl a palci třel bradavky, až ztuhly jako nalitá poupata.
Naše rty se spojily v zuřivém polibku. Vášnivě jsme si drtili navzájem ústa. Jazykem se šavloval s tím mým. Chtíč vyšlehl jako plamen. Drsně mě přirazil zády ke zdi, o které jsem do té chvíle ani nevěděla. Nečekaně se ho zmocnila živočišná lačnost, která mě roznítila a přiměla mě zareagovat celým rozechvělým tělem.
Políbil mě až hluboko do krku a pak mi žhavými pátra-
vými ústy přiklopil bradavku, kterou začal dráždivě sát a potahovat za ni. Chraptivě jsem zasténala. Aniž se na něho dívala, věděla jsem, že má zavřené oči a snaží se ukojit svůj smyslný, nepojmenovatelný hlad. Zalitovala jsem, že nemám mléko, kterým bych ho zasitila v skutečném i sexuálním slova smyslu, a když jsem se mu s tím svěřila, projevil známky hlubokého dojetí.
Dlaněmi mě na okamžik něžně sevřel kolem pasu, než
jimi sklouzl přes kyčle – a ještě níž. Stačilo, abych si jen řekla, a rázem by mi splnil všechna přání. Tolik jsem věděla. Přesto jsem nevydechla ani slůvko, toužila jsem prodloužit tu líbeznou agonii narůstající touhy. Kromě toho, říkat si o cokoliv bylo zbytečné. Zcela nesobecky předvídal moje touhy. Stačilo,
abych na ně jenom pomyslela, a on mi je vzápětí splnil.
Přesně věděl, kdy a jak do mě vstoupit. Zmocnil se mě nečekaně, rychle a sebejistě. Mé rozdychtěné tělo vyplnil ocelovým žárem svého údu. Laskáním mě dovedl až po samu hranici nevědomí. Ruce měl náhle všude, přejížděl mi jimi po kůži jak poryv větru . A všude jsem cítila i jeho ústa, otevřená a žhavá.
Neprojevoval sebemenší kázeň, neměl v sobě ani špetku
svědomí. Narodil se pouze proto, aby rozdával slast. Zrodil se z tělesné rozkoše, odkojil ho chtíč a on neuměl nic jiného, než rozdávat bezvýhradnou radost a uspokojení. Stravující plameny mého orgasmu zdaleka překonaly všechno, co jsem prozatím zažila i co jsem vůbec považovala za možné.
Absolutně vyčerpaná, zalitá jeho i vlastním potem, jsem se k němu tiskla z posledních sil. Něžně a láskyplně mě hladil po vlasech, nadzvedal je ze zvlhlých ramenou. A po sléze jeho stále nezřetelné rysy zahalila všeodpouštějící a osvobozující temnota, jak zmizel do neproniknutelné nicoty, z níž ke mně přišel.
Tvář svého neuvěřitelného milence jsem nikdy neviděla.
nikdy jsem neslyšela jeho hlas. Přesto bych ho kdykoliv poznala, kdyby se naše cesty opět zkřížily.