Protivyl

Bouří svou čeřit kouře po lokálu

- nečtená závěť panelových stěn.

Z podpaždí lidem lízat samochválu,

zabalen, zvážen, zahozen.


Šedivé škleby ve sklech výkladních,

sborovou lží i šepot pravdy ztich.

Můj smích si kulhá za ozvěnou

studenou, prázdnou, pomatenou.

Z propadlých očí slepých kariér,

zní smích ten v křeči z nižších sfér.


Spráskaný pes své marné proti vyl,

přežraným pánům vždy se zprotivil.

Milenka Smrt neškemrá o potenci,

falešně - ale zpívám, pomatenci!