Nad jezerem Smrti
...
» autor: Taog |
Pohlédneš-li jí do očí
hřejí ještě vzpomínky
propletené kořeny
po stromech jámy
slzy a prameny
tryskají z podvíček
osudu
My byli
Filemon a Baucis
nad jezerem Smrti
vetší však větší
než sama rybářka Láska
a bachratost statků
obrůstá štíhlý rákos
šumící žaluje
Hledíme jí do očí
a zarůstají nám ústa
doteky a něha
zůstanou navždy
vlny a listy
padají do větru
hřejí ještě vzpomínky
propletené kořeny
po stromech jámy
slzy a prameny
tryskají z podvíček
osudu
My byli
Filemon a Baucis
nad jezerem Smrti
vetší však větší
než sama rybářka Láska
a bachratost statků
obrůstá štíhlý rákos
šumící žaluje
Hledíme jí do očí
a zarůstají nám ústa
doteky a něha
zůstanou navždy
vlny a listy
padají do větru
Tipů: 19
» 11.04.12
» komentářů: 7
» čteno: 846(17)
» posláno: 1
» nahlásit
» 12.04.2012 - 07:41
už jako malou mě tahle báje fascinovala, ve tvé básni jí to taky sluší. zakládám si ji.
» 12.04.2012 - 19:51
Paulmatthiole
Příběh, kterému odjakživa fandím, takže jednoznačně ST :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.