Vlkodlaci
jedna starší vlkodlačí :)
» autorka: charibeja |
Jakmile se blíží noc,
duše se zachvívá,
to jak šelma v nás,
pomalu ožívá.
Trhat a rvát,
oběti bez jména,
to je náš úděl,
když přijde proměna.
V noci běhat po lese,
s bratříčky vlky,
tenhle úděl přijímáme,
už dlouhé roky.
Ve dne zas přijmeme,
lidskou podobu
a tohle tajemství si bereme
sebou do hrobu.
duše se zachvívá,
to jak šelma v nás,
pomalu ožívá.
Trhat a rvát,
oběti bez jména,
to je náš úděl,
když přijde proměna.
V noci běhat po lese,
s bratříčky vlky,
tenhle úděl přijímáme,
už dlouhé roky.
Ve dne zas přijmeme,
lidskou podobu
a tohle tajemství si bereme
sebou do hrobu.
Tipů: 15
» 06.04.12
» komentářů: 6
» čteno: 880(15)
» posláno: 0
» nahlásit
» 06.04.2012 - 10:23
...a někteří z nás to dělají i za dne a v lidské podobě... líbila se ;-)
» 06.04.2012 - 10:33
...jojo třebá já se chvěji neuSTále jednou strachy pak zas hladem, občas chtíčem touhou lásek...nezkřivím však ani vlásek..(hodím se do bytu i na zahradu)milá, přítulná:))ST za krásnost!!!
» 06.04.2012 - 23:24
Paulmatthiole
Rvi se jak lev
Život je krev
a uvnitř cév
zní její zpěv... ST.
Život je krev
a uvnitř cév
zní její zpěv... ST.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Okouzlená | Následující: Vysněný sen