Hřbitovy II.

II. Hřbitovy


Když ticho voní zpěvem
A pití starým dřevem
A na dně rozpouští se chvíle
V nasáklý samotě na výlet
Se chystám

Mám strach
Že někde na půl cesty k spánku
Zapomenu slova
Teď mi přijdou samozřejmý
Ale bůh ví, kdy vyjde mi to znova

Nic nikdy není stejný
A těžko vracet a vůbec nelitovat
Srovnat ber anebo dej mi
A pokušení si schovat
Mám pořád

Když ticho zalyká se řevem
V objetí smrti hebkých stehen
Ten, co se nikdy neohlížel
Neviděl svoje smírčí kříže …

Pokaždý doufám,
že jsou TAM ? !