Hřbitovy I.» autor: Martin Škréta |
I. Hřbitovy
Vždycky jsem myslel,
Že v tomhle věku, co teď mám
Je člověk dávno mrtvej
Rok za rokem se posouvám
A ještě bych se zdržel
Vždycky jsem myslel,
Že nic mě nespoutá
Teď vidím,jak málo jsem viděl
A každej, kdo mě ohromil
Má někde, za co by se styděl
Já retušér se otáčím
A řady smírčích křížů v zádech mám
Jsou to všecky mý viny a co teď s tím
Ve spárech svýho hřbitova
Jsem SÁM
Vždycky jsem myslel,
Že pohnu světem
Teď doufám, že vůbec něco přijde
S příštím podzimem, zimou, jarem či létem
Vždycky jsem myslel,
Že v tomhle věku, co teď mám
Je člověk dávno mrtvej
Rok za rokem se posouvám
A ještě bych se zdržel
Vždycky jsem myslel,
Že nic mě nespoutá
Teď vidím,jak málo jsem viděl
A každej, kdo mě ohromil
Má někde, za co by se styděl
Já retušér se otáčím
A řady smírčích křížů v zádech mám
Jsou to všecky mý viny a co teď s tím
Ve spárech svýho hřbitova
Jsem SÁM
Vždycky jsem myslel,
Že pohnu světem
Teď doufám, že vůbec něco přijde
S příštím podzimem, zimou, jarem či létem
Tipů: 8
» 04.04.12
» komentářů: 5
» čteno: 807(12)
» posláno: 0
» nahlásit
» 04.04.2012 - 20:56
To je hodně drsné zamyšlení. Ale: kdo nemá, za co by se styděl, ten snad ani nežil, ne? :-)
» 05.04.2012 - 17:43
To přepadne každého, taková nálada. Ale cono to stárnutí ani nebolí. Počkej si a uvidíš. ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Koleda | Následující: Hřbitovy II.
