Jaro, květů a lásky čas
(Jaro, jak jej možná vidí cynický básník vytesaný do kamene. Na motivy poslední soutěže, bohužel - nebo naštěstí - jsem se nerozhoupala k účasti...)
» autorka: Naia » Básně / Roční období |
Jaro k nám přišlo,
vykvetl první květ,
hlína je cítit
jako když otevře se sklep.
(Ten, co je bez vína, sic!)
Lidé se divně usmívají,
když potkávají se u tramvají.
(Snad slunko jim svítí do palic?)
A lásky prý je čas.
No, já vám nevím, vážení,
já jsem furt stejně kamenný.
Každý rok totéž, zas a zas,
pro mne nemění se nic.
(Jediné plus má pro mne jaro -
zase tu budu o rok dýl.
Každou zimu se totiž bojím,
abych jako štěrk neskončil.)
vykvetl první květ,
hlína je cítit
jako když otevře se sklep.
(Ten, co je bez vína, sic!)
Lidé se divně usmívají,
když potkávají se u tramvají.
(Snad slunko jim svítí do palic?)
A lásky prý je čas.
No, já vám nevím, vážení,
já jsem furt stejně kamenný.
Každý rok totéž, zas a zas,
pro mne nemění se nic.
(Jediné plus má pro mne jaro -
zase tu budu o rok dýl.
Každou zimu se totiž bojím,
abych jako štěrk neskončil.)
Tipů: 24
» 02.04.12
» komentářů: 14
» čteno: 809(28)
» posláno: 0
» nahlásit
» 02.04.2012 - 21:48
Paulmatthiole
Eroze je nemilosrdná... i kámen se mění... škoda neúčasti, přeškoda :-) ST
» 02.04.2012 - 23:42
Paulmatthiole: No, ono spíš bylo myšleno to, že když na to jaro kouká po n-té, tak už nejásá nad prvním kvítkem, změnou sněhu ve sněženky a podobně. Ne na něm, ale pro něj nemění se nic :-) Takových já znám a ani nemají srdce z kamene ;-)
Děkuji mnohokrát za ST.
Děkuji mnohokrát za ST.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Sto těžkých nocí a fůra krásných dní | Následující: M