vržená...

pohyboval jsem se
na jedné výstavě
kdosi přednášel o budhismu
a stál při tom na žebříku
z gramofonních hlav
zpívala dvakrát zrychleně Edith piaf
dvojčata hrála čtyřručně
na preparovaný klavír
promítaly se jakési filmy
polonahé dívky podávaly kávu
a na okně štěkal pes…

stál jsem
prakticky přilepen
nad jedním heterogenním dílem
když mi poklepala na rameno
a lehce zastříhala slovy
prý který z lidských výtvorů
je nejkrásnější
zda obraz od Moneta
japonská zahrada
visutý most Humber bridge
Čínská zeď
skříň od Linleyho
Brunelův parník
či Whitworthova puška?…

vskutku vybraná společnost
ale mne kupodivu napadla
jiná odpověď madam...

trošku zčervenala
ale vzápětí se rozesmála…

vy víte že
všechna krása pochází
z odmítnutí iluze krásy
protože ona je
pohlazením
ostře nabitá
v kulce času
jako třpytivý projektil
a když není
vytrácí se neslyšena
bez ozvěny
jako slepá nábojnice
která není k ničemu...

chápu
je to podobné
jako objevit oheň
a pak ho zase uhasit
jen proto
že jsem se popálila...

díky vám Arminie
za odvahu
k provedení nemyslitelného
teď už vím
co to znamená
že v pomateném světě
vypadají nejbizarněji
normální věci
třeba jako ta skladba
od Cageho 4´33´´
či Rauschenbergova bílá plátna...

něco co mohl udělat každý
jenomže to nikdo neudělal…

rád bych vás někam pozval...