Beze slov....bez odpovědi....
Občas někdo vysloví slova, která natolik raní, že prostě nejste schopni odpovědi....
» autorka: tulkava |
Jsem němá v úžasu,
na srdci tíží mě Tvá slova,
pod plentou bez jasu
chtěla bych se schovat…
Slunce dnes soucitně mělo by hřát…
Vydaná myšlenkám
prochází mnou chlad…
Tupá bolest hlavy
proniká mým bytím…
Chtěla jsem být šťastná,
leč střípek štěstí nezachytím…
Oči odmítají vidět,
co zcela jasné bývá…
Nebýt sama sebou – to jediné mi zbývá….
na srdci tíží mě Tvá slova,
pod plentou bez jasu
chtěla bych se schovat…
Slunce dnes soucitně mělo by hřát…
Vydaná myšlenkám
prochází mnou chlad…
Tupá bolest hlavy
proniká mým bytím…
Chtěla jsem být šťastná,
leč střípek štěstí nezachytím…
Oči odmítají vidět,
co zcela jasné bývá…
Nebýt sama sebou – to jediné mi zbývá….
Tipů: 17
» 25.03.12
» komentářů: 18
» čteno: 800(21)
» posláno: 0
» nahlásit
» 25.03.2012 - 21:00
Paulmatthiole
Střípky štěstí jsou těžko zachytitelné, zpravidla projdou a ostrou hranou škrábnou - nicméně i přesto musíme být každý sám sebou... ST :-)
» 25.03.2012 - 21:00
když slova občas druhého zraní,tak duše cítí bolest velkou já ST dávám,neb sama sebou být.. se očekává
» 25.03.2012 - 21:08
Slova dokážou někdy ublížit stejně jako činy. I přes to musíš být sama sebou. ST
» 25.03.2012 - 21:15
JuLia: Paulmatthiole: děkuji vám.....nebýt sama sebou je pro mě těžší,než sama sebou být....takže tohle je spíše takový jakoby výkřik do tmy....:) pořád budu stejná, i když to je občas dost těžké....
» 26.03.2012 - 21:20
Slova dokáží hodně ublížit, bohužel to znám moc dobře....Stip a přeji slyšet více pěkných slov.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Příslib v tichu | Následující: Chtěla bych...