Na Zemi

...no, jaro...
» autor: Martin Kredba
Cesty a rozsypané ženské vlasy, co stálé září,
jako slunce, co spolklo na chvíli měsíc i jeho stín,
vzduch kolem mne tančí v jarní vůni trávy a nebe -
s jakou trajektorií myšlenky nechat plout
či nechat to nemožné přesto vyplynout...

Snad kos napoví nebo cáry rozpolceného nitra,
nebo chlípné podvazky a dohra na piano tvé kůže,
motýlí zaváhání, když saje nektar cudných květin,
nadechnutí, vydechnutí, stále to tu je, stále to vnímám,
obraz a na něm tahy, oči a zvídavé duhovky,
co se občas někam vytratí,
do pole, do máků, do včerejších tužeb a dnešních ztrát,
kde nacházím, kde procitám, že se na Zemi stále ocitám.
Tipů: 7
» 24.03.12
» komentářů: 1
» čteno: 464(12)
» posláno: 0


» 26.03.2012 - 14:52
kos napoví ano ti toho nahulákaj hihi..opět povedená:)ST!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Lehké chvění | Následující: Zapálená křídla

© 2011 - 2021 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.