NENÁVIST

Rozdmýchaná výheň lidské nenávisti,
z výkřiků, vzlyků a vulgarismů
jde naléhavý strach,
který se plíží ušima
a kotví v moři pocitů,
jenž pálí ve smutných očích
na dvě rychlá mrknutí.

Kovář si kove vlastní meč,
jeho čepel je dožhava rozpálená,
míří do války proti zuřivým starostem,
ty ničí jeho srdce, ale s mečem
utne jejich rostoucí invaze,
které mu dělají ještě větší vrásky.

Nenávistně pohlédnout
milované osobě
v afektu do tváře,
je zločinem, za který
půjde vaše duše sedět
do ospalé samoty
na nekonečno
v živé paměti...

…ale to, co dělá nenávist
ještě krutější, je opovrhovat jí…


...neboť člověk miluje i nenávidí.