Hořím touhou
Sbohem.
» autorka: whiolet |
Hořím touhou,
Zapomenout.
Všechny tvoje slova,
Vyhnat ze své hlavy.
Jsi jako přízrak,
Pod mojí postelí.
Co si chce hrát,
Na pravdu.
Když padne tma,
A oheň dohořívá.
Vracíš se,
A pode mnou jen temná díra.
Dívám se,
Nekřičím, nebrečím.
A v krystalcích pravdy,
Poznávám jaké to je doopravdy.
Všechny mé emoce,
smrskly se do jednoho embria....
Nikdy už nespatří svět,
a mně.. už to není.. ani líto.
Zapomenout.
Všechny tvoje slova,
Vyhnat ze své hlavy.
Jsi jako přízrak,
Pod mojí postelí.
Co si chce hrát,
Na pravdu.
Když padne tma,
A oheň dohořívá.
Vracíš se,
A pode mnou jen temná díra.
Dívám se,
Nekřičím, nebrečím.
A v krystalcích pravdy,
Poznávám jaké to je doopravdy.
Všechny mé emoce,
smrskly se do jednoho embria....
Nikdy už nespatří svět,
a mně.. už to není.. ani líto.
Tipů: 20
» 21.03.12
» komentářů: 9
» čteno: 946(21)
» posláno: 0
» nahlásit
» 22.03.2012 - 18:11
Paulmatthiole
Rány se časem zacelí.
» 25.03.2012 - 11:53
Vzdor tomu, že nedokonalá je a pokulhává, hrozně se mi líbí, ona totiž vypovídá ***
» 26.03.2012 - 00:00
vzdor znamena neco jako dejme tomu? Ja se omlouvam vim vetsina mych basni kulha a rytmus je nijaky...ale snazim se aby lide citili ve slovech to co jsem citila kdyz jsem to psala ja...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Malá, hloupá, vílo | Následující: Jednou