Už zase skáču přes kaluže» autor: poustevník Jirka |
Už zase skáču přes kaluže,
s Tebou jsem chytil druhý dech,
spolu teď dlíme na stejné straně louže,
chráněni před deštěm ve skrytu lesku střech.
Můj svět se nově zrodil z trosek,
svůdný tak jako za mlada,
jen obejdu se bez žužu a Rubikových kostek,
láká mě Tvá rajská zahrada.
Chci s Tebou šlechtit plané růže,
pít ze studánky vodu perlivou,
dotýkat se Tvojí hebké kůže,
je teplá a moc má léčivou.
Naše láska se krajinou snů vznáší,
po okraj plní štěstím naše dlaně,
sklízíme úrodu svých tužeb a nové stále raší,
tak o ně pečujme, ať nevyrostou planě.
s Tebou jsem chytil druhý dech,
spolu teď dlíme na stejné straně louže,
chráněni před deštěm ve skrytu lesku střech.
Můj svět se nově zrodil z trosek,
svůdný tak jako za mlada,
jen obejdu se bez žužu a Rubikových kostek,
láká mě Tvá rajská zahrada.
Chci s Tebou šlechtit plané růže,
pít ze studánky vodu perlivou,
dotýkat se Tvojí hebké kůže,
je teplá a moc má léčivou.
Naše láska se krajinou snů vznáší,
po okraj plní štěstím naše dlaně,
sklízíme úrodu svých tužeb a nové stále raší,
tak o ně pečujme, ať nevyrostou planě.
Tipů: 32
» 19.03.12
» komentářů: 17
» čteno: 840(28)
» posláno: 0
» nahlásit
» 20.03.2012 - 10:11
skákaje přes kaluže,chytnouce druhý dech,pak vyběhneme rychle po schodech,to láska ta nám sluší,pro ni píšeme i ztrácíme svou duši..ST
» 20.03.2012 - 19:15
Paulmatthiole
Znamenitě podáno, ST :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Poděkování čajové růži | Následující: Posel