Dopisy II

Drahý Borisi,
slíbil jsi k mým nohám
verše poskládat!
Nečekám
tvých veršů vodopád,
co nasytí můj hlad,
co zaplaví mne
jako tsunami
nebot´ vím,že
plujeme k sobě...
hvězdné nebe nad námi!
Duše s duší se prolíná
až vznikla velká bublina!
Nečekám zázraky,
jen at´ dál pluje vzduchem
majestátně!
At´ jen občas zachvěje se vzruchem,
třeba jen matně!
At´ mám dojem,
že nejsi jen pojem
a já něco špatně...

....že stále se mnou spojen jsi!

Drahý Borisi,
vidím v dáli
tvé obrysy vesmírné...
A jestli tě oči nezklamaly,
jistě vidíš mé...

Tvá Naděžda