Dopisy

Ještě vzpomínám si,
můj drahý,Borisi,
na tebe...
Ted´ čtu si tvé dopisy,
mám i tmavomodré nebe..
Je tu spousta takových
co my...
Vzpomínám si,Borisi,
jak jsme se potkali
na Něvském prospektu
nebo jak jsme pomalu
smáčeli svá chodidla
na břehu Bajkalu...
Táhli jsme káru
a přemýšleli
jak asi bude to ke stáru!?
Tím jsme žili,
dlouhou chvíli...
Ted´ na mé dlani,Borisi,
/ani snad nevíš/ leží si
zrnko prachu
z našeho kosmu!
V srdci mám ležatou osmu,
tebe v tom prostoru,
když létali jsme nahoru
nebo jen tak vedle sebe stáli
a mlčeli jak skály!
Tak nějak je mi k breku,
když po prázdném Bajkalu chodím
a hledám tvoji deku...
ale ve mě navždy zůstane...
.....jak jsme česali z nebe hvězdy!...

Tvá Naděžda