Automat svět ...

.....................
.....................






Byli jsme vyhoštěni
z toho bláznivého automatu svět
na rohu bezejmenné ulice
kde květy vadly samy od sebe
a tma byla větší než jinde
Jen stíny polorozbořených domů
byly stejné ve svých nadějích
že někdo příjde a začne
jim opravovat bortící se fasády
a stěny němě čnící k nebi
jako varující prsty před Apokalypsou
letošního roku
Voněla jsi vzduchem a ranním milováním
vykoupeným vějičkou probdělého času
co byl tak děsivě natáhlý
že nešlo ubrat ani sekundu
z jeho roztrhaného fraku
černého jak Metuzalém obsluhující
kremační pece v minulém století
poslední války ...






Šli jsme vedle sebe
jako dva stále se opakující nápěvy
písně kterou si nikdo nezpíval
ani nenotoval v tom ránu
kdy z klína ti ještě prosvítala
půlnoční hvězda našeho nočního hříchu
a obloha byla zatáhnutá
nevšímavými mraly
tak dlouhých vlaků odcházející noci
ve které jsem nacházel
svůj vyhoštěný pocit
že nic není nadarmo
v této iluzi která si říká tak hrdě ....







Svět ...